Historie obce: V době svého vzniku byl Dobřív malou osadou nebo dvorcem patřícím Dobřejovi.

První písemná zmínka o obci je ze 4.11.1325 v níž Jan Lucemburský dovolil vykoupit pusté vesnice Dobřív, Hrádek a

Kuškov ze zástavy Nechvala s Osvračína. Tyto vsi potom postoupil Rožmberkovi do dědičného vlastnictví. V roce 1431 přešel Dobřív opět do majetku českého krále.

V podbrdské oblasti byl dostatek železné rudy a rozsáhlé lesy, jejichž dřevo se pálilo v milířích na dřevěné uhlí používané k tavení železa.

Od roku 1505 je v Dobřívě doložena existence železné huti, kterou v roce 1546 obdržel Jan Starší z Lobkovic.

Původní nedokonalé pece dýmačky byly v letech 1614–1819 nahrazeny vysokou pecí valonského typu vyrábějící tekutou litinu.

V době třicetileté války zde italský nájemce Zanetti a dále Vilém Širer vyráběli zákopnické nářadí, dělové hlavně a munici. Z této doby pochází také kamenný most zvaný „Švédský“.

V roce 1692 se Dobřív vrátil ke komornímu panství Zbiroh a byl tu zřízen i hutní úřad.

Počátkem 19. století byla postupně vyčerpána ložiska železné rudy. Po zastavení práce vysoké pece v práci pokračovaly hamry, které vyráběly kujné a hřebíkářské železo.

V 70. letech 19. století v době působení H. B. Stroussberga vznikla v Dobřívě válcovna. Po Stroussbergově pádu huť s válcovnou provozoval podnikatel Hopfengarttner.

Vesnice je turistickým centrem (vodní hamr, Švédský most, roubené chalupy).

Okolní lesy dále nabízejí možnost rekreace, houbaření a sběru lesních plodů.